Zahájení sezóny Berg space 2016 – Skryté možnosti hudební psychedelie

autor textu: Zuzana Smugalová 

Od narození jsem zaplaven digitalizovanými obrazy, syntetickými zvuky a jinými lidskými výtvory. Umělá, zkreslená, filtrovaná – taková je přirozenost dnešního člověka. (Fausto Romitelli)

Pro zahajovací koncert své již 16. sezóny v tomto roce 2016, který se uskutečnil 7. března, si Orchestr Berg pod vedením dirigenta Petra Vrábela opět vybral zcela nekonvenční hudební experiment pocházející z autorské partitury jednoho z nejzajímavějších italských hudebních skladatelů současnosti Fausta Romitelli.
Fausto Romitelli, který v pouhých 41 letech podlehl v roce 2004 vážné nemoci, se od svého působení ve Francii, ovlivněn spektra-listy, začal v 90. letech věnovat zkoumání nových technologií v hudbě. Velmi se zabýval i zvukovým experimentem. Inspiraci nacházel i v dalších alternativách například v inovativních stylech rocku a jiných populárních hudebních směrů.

Hudební triptych Professor Bad Trip – Lesson 1, 2 & 3 byl inspirován texty Henryho Michauxa vzniklých na základě jeho drogových experimentů s halucinogeny. Svůj název toto dílo dostalo jako zápůjčku od svého současníka skladatele, italského undergroundového výtvarníka a hudebníka s tímto uměleckým pseudonymem. Pravé jméno tohoto punkového umělce Gianluca Lerici je spojeno se vznikem komiksové verze slavné knihy Williama S. Borroughse Nahý oběd. Jeho psychedelické kresby byly součástí koncertní projekce stejně jako triptych Tři studie k autoportrétu ze sedmdesátých let Francise Bacona, také se zásadním vlivem na zpracování hudebního díla.

Třikrát stejný hudební materiál je autorem rozpracován v disharmonických a atonalických rovinách avantgardního hudebního pojetí. Vedle klasických hudebních nástrojů do ní zapojil i elektrickou kytaru a baskytaru a další ne zcela běžné instrumenty (foukací harmoniky, ladičky, kazú).

A tak, přesto, že by se mohlo zdát, že psychedelická hudba s názvem Profesor Bad trip bude jakési děsivé „psycho“, byl celý koncert spíše ve svých prvních dvou lekcích Lesson 1 a Lesson 2 především meditativním výletem po méně známých cestách posluchačova hudebního podvědomí. Tu a tam znějící kvílivé tóny výšek nebo hluboká dunivost dodávaly barevnost do zvukového spektra a jeho ozvěna jako by prostupovala prostor auly Muzea hudby, kde se koncert konal. Na uváděnou inspiraci elektro trance či house sice trochu pomalejší.

Lesson 3 přidal do večera dynamicky zajímavější rovinu s letmými odkazy k minimal a dub technu. Dominantními se stávaly neotřelé zvuky a šumy, jako by připomínaly reálný svět běžící okolo. Vynikl také klavír, jehož jemná snovost i prchlivá nervozita přidala eleganci dráždivému projevu strunných nástrojů. O vynikajícím interpretačním výkonu celého orchestru nelze pochybovat, čistota zvuku i jeho barevnost zanechala velmi příjemný dojem.

Výsledek po hudební stránce připomínal měkké industriální směsice tónů a zvuků, které repetováním, crescendem a decrescendem odpovídají fantaziím společnosti o halucinogenních stavech. Pravdou ovšem je, že podobnou hudbu lze slyšet i případě kvalitních hudebních improvizací, například takových, jaké jsou příznačné pro Pražský improvizační orchestr (shodou okolností měl jednu ze svých hudebně-tanečních koncertních performance o den dříve v divadle Ponec). 

K umocnění maximálního zážitku z koncertu by se možná hodilo trochu promyšlenější komplexní scénické provedení vizuálního aspektu celé produkce. Stejně jako trochu stydlivý light design i ne zcela nápaditá video-projekce totiž postrádaly konkrétní propojení s hudbou a tím působily velmi formálně. Přitom současná a široce se rozvětvující komunita psychedelické kultury včetně její hudební tvorby (převážně už té elektronické) pracuje velmi aktivně s novým technologiemi především z oblasti digitálních medií, které pak zážitek z takového hudebního stylu dokáží bez problémů přinést i tomu, kdo nemá zájem o překročení změněného stavu vědomí pomocí halucinogenních látek.

 Možná by stálo za úvahu i méně konvenční umístění publika a tím otevřít nabídku možnosti vlastní regulace hlasitosti či vizualizace hudby. V tolik členěném prostoru Muzea hudby, s tolika možností pro site-specific, trochu chyběla i nějaká nenásilná performance dodávající takové hudbě onen třetí rozměr působivosti. Každopádně podle plánů na tuto sezónu s Orchestrem Berg se jeho příznivci propojení tance a hudby určitě dočkají. Pondělním koncert byl ochutnávacím startem do nového zážitkového hudebního programu tohoto téměř legendárního tělesa.